Že jsem se už dlouho chtěla podívat do té všemi opěvované Barcelony, to jsem ještě nečekala, že si mě získá až tak moc. A to opravdu moc.
Tak moc, že si tam plánuji jednou koupit nějaký letní byteček, abych se tam mohla vracet. A vnímat ten klid, moře, slunce a nebo třeba palmy, z kterých jsem vždy absolutně unesená a jelikož tam jich bylo nespočet, byla jsem jako v sedmém nebi.
Moře bylo krásné a čisté, stejně tak i pláže. Akorát bylo trošku chladnější, takže jsem vždy musela překonat ten prvotní šok, ale potom už se to dalo.
Měla jsem i docela strach z počasí, ale vyšlo nám náramně! :)
No zkusím se vrátit nějak na začátek. Před naším odletem jsem si pečlivě prohledala internet a vyznačila si ty TOP místa, která prostě musím vidět. Taky jsem si koupila knížečku Barcelona i s mapou. Takže to by bylo.
Další věc byla doprava na hotel, kterou jsem nakonec zvolila autobusem. A už nikdy víc. Doslova jsme se drncali přes víc než 30 zastávek, takže celkový čas byly 2 hodiny. Zpátky jsme už byli chytřejší a zvolili metro a vlak.
Co se týče hotelu, za tu cenu jsem snad nemohla vybrat lépe. Krásně zařízené, moderní, hlavně teda i koupelna byla moderní, snídaně na jedničku. Jednoduše se vším spokojenost.
Taky jsem zjistila, že většina Španělů neumí ani slovo anglicky. Jen tak se na vás dívají a pokyvují hlavou. Nejvíc se mi to potvrdilo asi na letišti, kde jeden mladý vcelku pohledný Španěl, co pracoval jako ochranka na letišti, na mou otázku "please, where is the toilet", kterou jsem mu zopakovala asi tak 3x všemožnými náznaky, protože jeho výraz mluvil vše, mi odpověděl "baby, baby, baby, sssshh".
No dokážete si představit můj vroucí pocit :D.
Taky jsem se přesvědčila o tom, že Španělé jsou opravdu specifičtí. A teď to nemyslím vzhledově, nýbrž chováním. Jsou o hodně víc přátelštější, ukecanější a hlasitější :D.
Pokaždé, když jsem jela metrem či tramvají na mě minimálně jednou někdo promluvil, většinou teda nějaké postarší dámy. Já jsem jim sice nerozuměla ani slovo, ale z jejich výrazů a gest jsem jakž takž nějak vydedukovala, co zhruba po mně chce :D.
Prostě mi strašně připomínají ty typické španělské filmy, to jejich "presto, presto!".
Náš den vypadal asi takto. Ráno vstát kolem 9, jít na delikátní snídani (více o ní a jídle v další části), poté k moři zhruba do 2-3 a pozdní odpoledne a večer pobrouzdat po městě.
Musím říct, že ty 4 dny pro mě byly málo a klidně bych tam byla i měsíc. Nepřeháním.
Ne že bych se kvůli této fotce nemusela zastavit uprostřed přechodu a nezačala na mě troubit nějaká španělka z auta. Vůbec ne.
Ale uznejte, stálo to za to! :D Protože ty palmy, ty budovy a ta silnice.
To se zdokumentovat prostě muselo!
Přístav v části Barceloneta, po levé straně ulička s desítky stánky se vším možným. Pohled na ten nespočet lodí, modrou oblohu a palmy na ulici jsem si užívala plnými doušky.
Opět ty palmy. Mám úchylku, už je tomu tak. :D
Na nejluxusnější ulici Passeig de Gracia leží Dům Battló (Cassa Battló), který svými prvky přitáhne nejednu pozornost. Já jsem se do něj zamilovala hned na první pohled.
Náměstí Katalánska, přímo na konci/začátku ulice La Rambly. Katalánsky je to Placa de Catalunya. Výborné místo na oddych, zmrzlinu a nasávání atmosféry.
Sice je tam opravdu přeturistováno (a hlavně samé skupinky číňanů s foťáčky a klobouky), ale svůj půvab to má pořád.
Hodně se mi líbilo promyšlení metra, které vedlo opravdu skoro všude. Kdybych to měla vzít ale vzhledově, pražské metro je oproti španělskému o hodně hezčí.
Ne že by bylo nějak špinavé, než to spíše zastaralé.
Tady už zmiňovaný bulvár La Rambla. Tato ulice je brána jako hlavní turistická tepna Barcelony, něco jako Karlův most. Takže mraky stánků, umělců a hlavně turistů. Samotná hlavní ulička na mě nezapůsobila nijak zvlášť, zato část s trhy mě ohromila dostatečně!
Tolik čokoládových výmyslů, ovoce, zeleniny, masa a všeho dobrého. Byl by hřích neochutnat alespoň něco. I když 72 euro za kilo, to si člověk už i promyslí :D.
Fotky trhů budou v další části, protože jinak by tady nebylo nic jiného, než fotky jídla :D.
V celkové prohlídce byly i menší aquaria s nějakými rybkami (vážně moc nejsem do ryb, takže názvy po mně opravdu nechtějte:D), ale ty na mne nijak zvlášť nezapůsobily. Ovšem tento tunel, to jsem si užívala. Myslím, že tam byli dohromady 3 žraloci. Celá prohlídka mne vyšla na 20 eur, a kdybych si nezapomněla doma ISIC cartu
A dalších X věcí by mě taky vyšlo levněji. No co, ponaučení pro příště.
No a co jsem prostě vynechat nemohla ? Návštěvu největšího fotbalového stadionu v Evropě, Camp Nou! Ano, velké bylo, ale podle pojmenování "největší v Evropě" jsem si asi představovala něco víc :D. Pro přirovnání se tam tedy vleze až 100 000 diváků.
Vstup na prohlídku muzea a stadionu byl 23 eur a podívaná to byla vážně parádní a obsáhlá. Dokonce jsem měla i pocit, že se v té budově motám pořád dokola :D.
Viděla jsem jejich šatny, saunu, taktiku z nějaké předešlé hry a nespočet pohárů. Ne že bych byla nějak do fotbalu, to ani ne, ale když už jsem tu možnost měla, tak proč toho nevyužít.
Doteď jsem vám tady Barcelonu vychvalovala a ukazovala to pěkné, to co všichni vidět chtějí. Ovšem je to město jako každé jiné a má i své stinné stránky. Jako třeba obydlí většiny španělů a smrad z kanálů a z ryb.
Tahle vábná ulička se nachází prosím asi 150m od nejznámější pláže Barcelonety. Takže všechno není takové, jak se zdá např. z fotek. Samozřejmě že ty hlavní místa jsou udržovaná a krásná, ale jak jsem psala, o pár metrů dál se odráží typický průměrný/podprůměrný život domoroďanů.
Pohledem z letadla na Alpy nejspíš ukončím dnešní příspěvek. Protože to samozřejmě moc souvisí! :D
Abych to shrnula, Barcelona mi přirostla k srdíčku a už teď vím, že se tam minimálně ještě jednou vrátím. Samozřejmě jsem navštívila víc památek a míst, jako například Sagradu Familiu, mrakodrap Torre Agbar a další. Ale taky jsem nenavštívila úplně všechny místa, a tak mám o důvod víc se tam někdy ještě vrátit.
....a opovažte se mi říct, že ten motor tomu nedodává efektivity! :D